Česká společnost histo- a cytochemická je přímou pokračovatelkou Československé společnosti histo- a cytochemické, která byla založena v roce 1966.

Společnost sdružuje pracovníky základního a aplikovaného výzkumu i z rutinních pracovišť lékařských zařízení, kteří ve své práci používají a dále rozvíjejí histochemické, imunohistochemické a cytochemické metody. Společnost je členem IFSHC (International Federation of Societies for Histochemistry and Cytochemistry, www.ifshc.org).

Naše zaměření

Rozvoj histochemických, imunohistochemických a cytochemických metod pro poznávání složení a funkce jednotlivých tkáňových a buněčných systémů in situ a jejich možné aplikace pro diagnostiku.

Společnost podporuje:

a) rozvoj histochemických, imunohistochemických a cytochemických metod na zainteresovaných pracovištích v České republice a s využitím kontaktů se zahraničními společnostmi stejného zaměření

b) šíření nových poznatků do praxe pořádáním odborných seminářů a konferencí s mezinárodní účastí (Progress in Basic, Applied, and Diagnostic Histochemistry)

c) v rámci možností účast svých členů na konferencích IFSHC

d) spolupráci svých členů působících v Akadenii věd a na vysokých školách

Historie společnosti

Rozvoj histochemických a cytochemických metod v polovině minulého století vedl k založení  vědeckých společností, které se věnovaly histochemickým a cytochemickým metodám pro poznávání složení a funkce jednotlivých tkáňových a buněčných komponent in situ a jejich možnému významu pro diagnostiku. V Československu na mnohých pracovištích byly skupiny pracovníků, které využívaly histochemických a cytochemických metod ať již při řešení vědeckých a výzkumných programů, nebo při diagnostice. Zde je nutné jmenovat v  Praze Embryologický ústav Lékařské fakulty (Z. Lojda), Anatomický ústav Lék. fakulty Hradec Králové (J.Pařízek), Patologický ústav Lékařské fakulty v Brně, (J. Švejda), Histologický ústav (M.Obručník) a Patologický ústav (R. Koďousek) Lék. fakulty v Olomouci, Ústav exp. botaniky ČSAV (K. Beneš), Laboratoř elektronové mikroskopie ČSAV (K. Smetana), Fyziologický ústav ČSAV (Z. Lodin). Na Slovensku to byl Histologický a Anatomický ústav Lék. fakulty v  Bratislavě (D. Pavliková, K. Kapeler, J. Slezák), Ústav exp. onkologie SAV v Bratislavě (O. Babušíková, M. Klobušická), Vysoká škola veterinární v Košicích (J. Marcaník). Důležitým mezníkem  byl vznik Histochemické komise při Čs. společnosti patologů v r. 1957 (J. Fišer, Z. Lojda). Vlastní založení Čs. histo- a cytochemické společnosti při ČSAV v r. 1963 (Z. Lodin, Z. Lojda, J. Švejda) pak umožnil další rozvoj oboru a dal možnost nejen prezentování výsledků, ale vedl také k možnosti seznamování jejích členů s novými metodami. Prvním předsedou společnosti byl J. Švejda, vědeckým tajemníkem Z. Lodin, druhým předsedou Z. Lojda a vědeckým tajemníkem J. Faltin.Vedle pravidelných a dnes již tradičních sympozií s mezinárodní účastí – „Progress in Basic, Applied and Diagnostic Histochemistry“ (Z. Lojda) byly pořádány i  kurzy spojené s vydáváním skript, které byly organizovány především v  Brně. Velmi známé byly kurzy enzymové cytochemie (Z. Lojda). Velkou podporou ve vývoji Československé histo- a cytochemické společnosti byly zahraniční účastníci jak z tehdejších „západních tak východních států“ na již zmíněných symposiích, kdy jejich účastníci nejen přispívali referátem, ale často přiváželi i nedostupně reagencie. Z mnoha zahraničních účastníků to byli především R. Gossrau a H. Ueberberg. Předpokladem úspěšně pracující společnosti byl samozřejmě i dobře pracující sekretariát pod vedením dlouholetého a mezinárodně uznávaného předsedy prof. Z. Lojdy, který byl také dlouholetým členem výboru Mezinárodní federace histochemických společností. Po rozdělení České a Slovenské federativní republiky vznikly v České a Slovenské republice dvě nezávislé Histochemické a cytochemické společnosti, tj. Česká společnost histo- a cytochemická pod vedením Z. Lojdy a Slovenská histochemická a cytochemická společnost pod vedením J. Slezáka, které však i po rozdělení zůstaly v nepřetržitém pracovním kontaktu a zachovaly tradiční mezinárodní symposia.

V dalších letech se pak okruh ústavů, kde se pěstovala histochemie a cytochemie, rozrůstal a to tím více, že narůstala potřeba analýzy složení a monitorování procesů odehrávajících se ve tkáních a  buňkách in situ s plným respektováním jejich diferenciačních a funkčních stavů. K tomu také přispívalo nepřetržité zdokonalování metod i přístrojové techniky. V současné době jsou užívány histochemické a cytochemické metody na  různých pracovištích základního a aplikovaného výzkumu i rutinních pracovištích včetně lékařských i aplikované biologie.  Ukazuje se totiž, že histochemické a cytochemické metody jsou také velmi důležité při rozvoji molekulárně biologických metod. Byl by proto obtížný výčet pracovišť u nás, kde se nyní histochemické a cytochemické metody užívají a rozvíjejí. Potěšitelné je to, že se do čela naší histochemie a cytochemie dostali mladí pracovníci různých biologických a medicinských oborů, kteří jsou zárukou, že tato vědní disciplina se bude u nás neustále rozvíjet. V současné době výbor České společnosti histo- a cytochemické pracuje pod vedením J. Mokrého z ústavu histologie a embryologie Lékařské fakulty UK v Hradci Králové.

Naposledy změněno: 3. 1. 2011